Bude se stavět! Ale jak?

V 60. letech minulého století se dopravní situace v Praze horšila. Hlavní tepny, ulice Na Příkopě a Václavské náměstí, byly přeplněné tramvajemi. Podle vládního usnesení se měla hromadná doprava přesunout pod zem. Podpovrchová tramvaj měla vést v první etapě z Hlavního nádraží přes Nuselský most na Pankrác. V roce 1967 začalo hloubení první stanice. Koncepce podpovrchové tramvaje ale měla řadu chyb, hlavně potřebu nájezdových ramp a závislost na povrchové dopravní situaci.

Zahájení výstavby prvního úseku podpovrchové tramvaje v Praze přeložkou vodovodního řadu v Opletalově ulici dne 7. 1. 1966. Se sbíječkou byl zvěčněn pracovník Vodních staveb Josef Bartoš. Za ním přihlíží zleva Ing. J. Šperl (Pražský projektový ústav), Ing. V. Krch (předseda Komise pro výstavbu hl. m. Prahy), J. Polák (ředitel n. p. Vodní stavby), Ing. A Hudera (ředitel IDIS), p. Kapitán (vedoucí odboru výstavby NVP) a p. Donda (předseda Dopravní komise NVP).

Dopravní síť Ideového projektu metra z roku 1953, zpracovanou pro Městskou plánovací komisi ÚNV Praha a obsahující síť hlubinných tratí metra, vypracoval Ing. Arch. Eduard Skřivan, který v minulosti působil ve Studijním oddělení Elektrických drah na přípravě starších projektů. Schéma znázorňuje tratě metra (modře), tratě elektrických drah (červeně) a trolejbusů a autobusů (žlutě), vše i s předpokládanými hodinovými obraty cestujících. Ke každé trati jsou doplněny i izochrony dostupnosti stanic.

Podchod trasy A podpovrchové tramvaje pod historickými objekty Starého Města dle Investiční studie MHD z roku 1964 názorně ilustruje jeden ze zásadních problémů mělce založených tunelů podpovrchové tramvaje v historickém centru Prahy.

Vizualizace přestupní stanice podpovrchové tramvaje Muzeum z roku 1967. Obdobně řešenou stanici dnes můžeme vidět v praxi např. v síti mnichovského metra (stanice Hauptbahnhof).

Počátek výstavby mostu přes Nuselské údolí demolicí bloku domů v ose budoucí stavby, 1965.

Výstavba první stanice podpovrchové tramvaje Hlavní nádraží, 1967.