26. února 1979 začaly na lince C jezdit pětivozové soupravy, což je maximální délka vlaků, kterou je možné v celé síti pražského metra provozovat. Koncem roku 1980 byla trasa C prodloužena: 7. listopadu se cestující svezli na druhém provozním úseku trati (II. C) na Jižní město. Roku 1984 se trasa C protáhla pod Vltavou až do Holešovic. Další výstavbu severním směrem prodloužily letité diskuse o směru vedení trasy. Nakonec úsek metra Nádraží Holešovice – Ládví byl zprovozněn v červnu roku 2004 (IV. C 1). Původně měla trasa vést po mostě (Negrelliho viaduktu), nakonec ale zvítězila varianta raženého tunelu pod řekou.
Céčko jede dál
K datu 1. 1. 1974 byl zahájen tzv. zkušební provoz tratě I. C. V tomto období bylo nutné komplexně vyzkoušet chod složitého systému staveb a technologií metra v reálných provozních podmínkách, aby bylo možné postupně dosáhnout plynulého a bezpečného provozu metra v projektovaných parametrech. Snímek ze slavnostního zahájení dne 2. 1. 1974 s vozy č. 1010–1020, stanice Muzeum.
Ikonická fotografie tehdejších hodnostářů před vozem s číslem 1001 na nádraží Praha-Krč se stala symbolem další fáze příprav provozu pražského metra. Zleva generální ředitel pražského Dopravního podniku Ing. Mikuláš Lacek, vedle něj pozdější ředitel DP-Metro Ing. Ladislav Slepička a primátor hlavního města Prahy Dr. Zdeněk Zuska.
Vznikající halový komplex a kolektory inženýrských sítí depa Kačerov. Zcela vlevo je patrný konec zkušební tratě s plechovou remízou a havarovanými jednotkami R1, 1972.
Historický okamžik vyčkávání příjezdu prvního vlaku ve stanici Pražského povstání dne 22. 12. 1973. Pro všechny účastníky výstavby metra byly první jízdy jedním z nejsilnějších zážitků.