Pražané museli přetrpět rozsáhlé zábory, například u sochy sv. Václava
se několikrát změnilo rozmístění tramvajových kolejí. Pro první linku pražského metra byly místo vozů domácí výroby R1 vybrány zastaralé težší sovětské vozy série E. To si vynutilo vložení posilujícího roštu do kritického místa celé stavby I. C – Nuselského mostu. Ačkoliv se v roce 1966 počítalo se zahájením provozu během roku 1970, nedostatek zkušeností se stavbou tohoto typu zapříčinil, že metro bylo slavnostně otevřeno až na počátku května 1974.
Stavíme, stavíme, stavíme!
Pankrácké předmostí Nuselského mostu, budoucí stanice metra, 1968.
Výstavba vestibulu stanice Muzeum byla velmi náročná mj. i na dopravně-inženýrská opatření v povrchové dopravě a skýtala i nevšední pohledy na historickou budovu Národního muzea.
Budování vestibulu stanice Muzeum v horní části Václavského náměstí. V levé části snímku je patrná již vybudována část vestibulu, tramvajová doprava obousměrně svedená na jednu stranu „Koně“, aby na druhé straně mohly probíhat stavební práce na další části vestibulu.
První pražský halový podchod uprostřed Václavského náměstí, vybudovaný v letech 1964 až 1968, s podpovrchovou dopravou původně vůbec nesouvisel. Byla na něm ale vyzkoušena architektonická koncepce, nové stavební technologie či způsob organizace povrchové dopravy po dobu výstavby, což bylo později plně využito při budování stanic metra. Podchod byl v roce 1978 propojen se stanicí metra A Můstek.
Pohled na staveniště tehdejší stanice Fučíkova.
Výstavba metra si vynutila řadu demolic původní zástavby, což v některých případech zcela změnilo charakter některých lokalit města. Typickým příkladem je křižovatka Anděl.
Stav letmé betonáže mostovky Nuselského mostu v roce 1968 a pohledy na most při zatěžovacích zkouškách v roce 1970. V tubusu mostu ještě není osazen roznášecí rošt pro možnost užití těžších vozů metra.
Jak pokračovaly práce.
Výstavba metra si vynutila řadu demolic původní zástavby, což v některých případech zcela změnilo charakter některých lokalit města. Typickým příkladem je křižovatka Anděl.
Počátky výstavby stanice Náměstí Hrdinů (Pražského povstání), 1968.
Stropní deska stanice I. P. Pavlova v dnešní Legerově ulici v roce 1971.
Stropní deska stanice Sokolovská (Florenc) v roce 1972, vpravo budova Muzea hl. m. Prahy, v průhledu depo Praha-Střed ještě bez přemostění II. SJM a Fantova budova Hlavního nádraží.