Pražské metro je pestrou přehlídkou nejrůznějších stavebních technologií v průběhu více než pěti dekád. Jeho trasy bylo nutné vést pod terénem historického centra a stanice citlivě začleňovat mezi moderní i historické objekty. S nadsázkou se dá říci, že každá stanice a každý traťový úsek vyžadoval individuální stavební postup.
Stavební technologie pražského metra
Výchozím způsobem výstavby stanic a prvních traťových tunelů byla technologie hloubení. Hloubená stavební jáma na Václavském náměstí se stala symbolem počátků stavby pražského metra.
Stavby prováděné z povrchu
Ač je metro obecně chápáno jako podzemní dráha, mnoho jeho staveb bylo prováděno z povrchu. Jedním z příkladů takového stavebního postupu jsou traťové tunely na úseku Kačerov – Roztyly.
Pokud to podmínky dovolí, jsou mělce uložené hloubené stanice přístupné svitu denního světla. Jejich stěny či zastropující konstrukce jsou ze skla a oceli. Stanice Střížkov se stala významným architektonickým prvkem uprostřed sídlištní zástavby.
V případě, kdy jsou tunely prováděny bez odkrývání jejich nadloží, mluvíme o tunelech ražených. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem ražby tunelů v tuzemských podmínkách tzv. Nová rakouská tunelovací metoda.
Pro ražby tunelů na trase A v úseku stanic Petřiny a Motol byla zvolena metoda mechanizovaného tunelování, jež se provádí pomocí tunelovacích strojů. Dětští pacienti z motolské nemocnice jim vybrali jména – Tonda a Adéla.
Ostatní traťové úseky
Jedinečnost stavby metra podtrhuje také skutečnost, že trasy pražského metra jsou vedeny rovněž na mostních konstrukcích, po povrchu a také v tzv. vysouvaných tunelech, které jsou uloženy na dně říčního koryta Vltavy.
Souprava metra na mostě za stanicí Kačerov. Po mostě jezdí soupravy metra ještě v úsecích Černý most – Rajská zahrada, Hůrka – Lužiny, Vyšehrad – I. P. Pavlova
Převážná většina tras metra je zastropena a vlaky jen málokdy jezdí pod širým nebem. Tak se tomu děje jen při cestách do vlakových dep.
Mezi Nádražím Holešovice a stanicí Kobylisy je trasa vedena skrze vltavské říční koryto v tzv. naplavovaných tunelech.
Uspořádání nástupišť ve stanicích je buď ostrovní nebo boční. Ve stanici Rajská zahrada jsou boční nástupiště atypická, neboť jsou v různých výškových úrovních.