Pražské metro je pestrou přehlídkou nejrůznějších stavebních technologií v průběhu více než pěti dekád. Jeho trasy bylo nutné vést pod terénem historického centra a stanice citlivě začleňovat mezi moderní i historické objekty. S nadsázkou se dá říci, že každá stanice a každý traťový úsek vyžadoval individuální stavební postup.
Stavební technologie pražského metra
Výchozím způsobem výstavby stanic a prvních traťových tunelů byla technologie hloubení. Hloubená stavební jáma na Václavském náměstí se stala symbolem počátků stavby pražského metra.
Stavby prováděné z povrchu
Ač je metro obecně chápáno jako podzemní dráha, mnoho jeho staveb bylo prováděno z povrchu. Jedním z příkladů takového stavebního postupu jsou traťové tunely na úseku Kačerov – Roztyly.
V případě, kdy jsou tunely prováděny bez odkrývání jejich nadloží, mluvíme o tunelech ražených. V současnosti je nejrozšířenějším způsobem ražby tunelů v tuzemských podmínkách tzv. Nová rakouská tunelovací metoda.
Ostatní traťové úseky
Jedinečnost stavby metra podtrhuje také skutečnost, že trasy pražského metra jsou vedeny rovněž na mostních konstrukcích, po povrchu a také v tzv. vysouvaných tunelech, které jsou uloženy na dně říčního koryta Vltavy.